V bavlnce

Všude tam, kde se z nějakého důvodu nehodí šátek. Kdo zná BAVLNKU tak ví, že jsme hlavně přes „ty šátky“. Šátek je díky svému jednoduchému principu přece jen tím nejuniverzálnějším nosítkem vůbec. Dá se v něm nosit nedonošené miminko, ale v krizi ponosíte i čtyřleté dítě znavené celodenním výletem. Takhle univerzální žádné nosítko být nemůže. Ale jsou situace, kdy má i nosítko své výhody. Nejčastěji tehdy, kdy z nějakého důvodu šátek vázat nechcete. Hodně lidí se na šátek příliš necítí, přijde jim to trochu moc „etno“, mají pocit, že to nejde dohromady s jejich životním stylem. Tady si dovolím nesouhlasit, šátek se dobře snese i s kostýmkem, jak dokládá foto italské poslankyně evropského parlamentu. Ale dobře, přiznejme si, že šátek stále ještě není vnímán jako něco běžného a dejme tomu, že na sebe nechcete poutat tolik pozornosti. Taky se může stát, že se považujete za kopyto a máte pocit, že vázání šátku nezvládnete. Mohu vás ujistit, že to z...

Už je to pár let, stála jsem na zastávce tramvaje na Barrandově a chystala se na úmornou cestu na druhý konec Prahy, do Ládví. Podotýkám, že metro tehdy do Ládví nejezdilo a nejspíš byly také prázdniny, které do pražské hromadné dopravy vnášejí spoustu pikantních přestupů a objížděk. Jela jsem s prvorozenou, nějak si nemůžu vybavit, jestli byla v kočárku nebo v šátku, nejspíš v tom druhém. Na začátku nástupiště stál Vietnamec s dítětem podobných rozměrů ( a snad tedy i věku) jako byla moje dcera. Děcku mohl být necelý rok. Vietnamec nesl to těžké dítě na ruce. Pozorovala jsem je a říkala si, že asi jedou pár zastávek. Představa, že bych si s děckem vyrazila na vejlet bez ničeho (bez kočárku nebo nosidla) mi přišla naprosto šílená. Docela mě překvapilo, když jsem je pak zahlédla na Smíchovském nádraží. A když jsem je pak po více než hodinové úmorné cestě hromadnou dopravou potkala v Ládví, patrně mi klesla brada. Od té doby je sleduju, Vietnamce. Oni ty kočárky opravdu moc nev...