Příspěvky

Maminky pozor! Chůze má svá pro i proti.

Obrázek
Dnes bych se chtěla věnovat chůzi. V dnešní době chodí opravdu mnoho lidí. Je to skutečně nový trend. Léta se zdálo, že lidstvo směřuje k maximálnímu využívání hromadné a osobní dopravy, kde lidé většinu času sedí nebo maximálně stojí. Snad každý druhý Čech má kolo, na kterém se také sedí. Zdálo se, že chůze je už na úpadku a v životě společnosti bude nahrazena modernějšími typy chování, které více souzní s dnešním sedavým životním stylem.
Zdá se ale, že lidé stále chtějí chodit, z chůze se stává skutečně moderní trend, dokonce si k ní můžete koupit i speciální vybavení, obuv nebo hole nebo si ji můžete jít procvičit na pás do fitness centra. Chůze vás tedy může přijít na pěkné peníze. S návratem tohoto znovuobjeveného zvyku je třeba zvážit jeho zdravotní benefity a rizika.


Všichni víme, že chůze má svá pozitiva. Říká se, že je to přirozený pohyb, který má příznivý vliv na celý organizmus. Zároveň má ale svá nepopiratelná rizika. Prvním z nich je úraz. Časté je především zakopnutí, d…

O souměrnosti při nošení

Obrázek
Souměrnost je něco, co velmi často hodnotíme a kontrolujeme. V různých odvětvích lidské činnost. Souměrnost je totiž důležitým kritériem krásy, estetičnosti.
I ve vývoji dítěte kontrolujeme souměrnost. Sledujeme souměrnost tváře a hlavičky, sledujeme souměrnost těla a pohybů. Naše hledání souměrnosti je velmi přirozené.
Je ale sama souměrnost přirozená? Čistě biologicky, naše tělo souměrné není. Náš mozek není souměrný, ani anatomicky, ani funkčně. Nechci do toho příliš zabředávat, ale souměrnost je spíše něco, s čím se porovnáváme, než něco, co by reálně existovalo.
Ale pojďme konečně k tématu, kterému se chci věnovat a to je souměrnost při nošení. Je totiž jedním z velkých kritérií, kterým posuzujeme děti v šátcích a nosítkách.
Podle mých zkušeností se význam souměrnosti velmi přeceňuje. Když své dítě vážete do šátku nebo instalujete do nosítka, samozřejmě dbáte na to, abyste měli rovnoměrně zatížená ramena a aby vaše dítě bylo rovnoměrně podepřené. Protože je to tak…

Proč se děti při nošení uklidňují?

Obrázek
Mohli bychom uvést spoustu jednotlivých důvodů. Jsou v kontaktu s maminkou nebo někým jiným, blízkým, jsou v bezpečí. Ale je za tím ještě komplexnější vysvětlení. Lidské děti, stejně jako někteří jiní savci, mají ve své genetické výbavě tzv. reakci na transport (anglicky transport response).

Mláďata, která se rodí nezralá, disponují tímto reflexním chování proto, aby mohla být v případě nebezpečí přenesena matkou. Když fena chňapne do huby štěně, mládě reflexně stočí ocas a svěsí nohy. Zároveň se mu zpomalí tep a dýchání a to na úroveň, která odpovídá jeho tělesnému stavu při odpočinku. Totéž se děje s lidskými dětmi.

Studie z roku 2013 se zabývala reakcí na transport u dětí a u myších mláďat a zjistila, že reakce našich dětí se velmi podobá reakci hlodavců. Při přenášení dochází k pasivitě, uklidnění a utišení. Kromě toho, studie potvrdila ještě jednu věc – tuto reakci nelze plně navodit imitováním, kdy například výzkumník uchopí myší mládě podobně, jako by to udělala jeho matka a …

Dotek je důležitý pro zdravý vývoj mozku malých dětí

Obrázek
Dotek je oporou našeho sociálního života a existují i důkazy o tom, že může zmírňovat úzkost a ulevovat od bolesti. Může však dotek měnit aktuální ozganizaci našich mozků? Současný výzkum odhaluje, že naše zkušenosti s dotykem, zvláště v dětství, skutečně tvarují náš vyvíjející se mozek.
Tuto skutečnost nedávno dokázal tým výzkumníků pod vedením Nathalie Maitre v Nationwide Children’s Hospital Columbus, Ohio. Výzkumníci nasadili 125 dětem elektrody na hlavu a zaznamenávali aktivitu jejich mozku v situaci, kdy se někdo lehce dotýkal jejich kůže.
Nejdříve zaznamenali typickou reakci mozku na dotek u dětí narozených v termínu (děti narozené po 37 týdnu těhotenství). Potom zaznamenali aktivitu mozku dětí, které se narodily předčasně (před 37 týdnem). Předčasně narozené a termínové děti pak byly porovnány podle věku.
V porovnání s termínovými dětmi zaznamenávaly předčasně narozené děti mnohem menší mozkovou aktivitu v reakci na dotek.Výzkumnící také zaregistrovali rozdíly v rozložení mo…

Život není metoda

Obrázek
Na tématech jako je porod nebo kojení je vidět naše lidská pýcha, se kterou předpokládáme, že naše moderní věda či životní zkušenosti (byť je ztělesňuje několik generací), pojme něco tak zásadního, vtěsná to do učebnic a ještě vymyslí různé metody, jak to "vylepšit". Přitom jsme stále jedním ze zvířat na této planetě a udělali jsme už nejednu zkušenost, která by nás mohla upozornit, že neporučíme větru a dešti. Ta pýcha je do jisté míry přirozená, bude tu s námi stále, a proto je třeba pořád se vracet na zem a zjišťovat, že s větším odstupem víme o tajemství života celkem p...

Nedávno jsem znovu procházela stránky www.breastcrawl.org . Tato chvályhodná iniciativa podporuje iniciaci kojení po porodu položením dítěte na hrudník ženy, kdy dítě samo najde matčina prsa, samo se přisaje a poprvé nakojí. Vzpomínám si sama, jak jsem byla okouzlena, přesněji spíše omráčena, když jsem se o těchto schopnostech dítěte dozvěděla. Měla jsem tehdy sama už tři děti, ale nikdy jsem něco podob…

Mám pro vás dobrou zprávu – nejsme husy…

Obrázek
Ne, nemířím tím k žádným genderovým půtkám, ale kam jinam, než k mateřství. Často s ženami na kurzech hovořím o bondingu, procesu, v němž si matka vytváří pouto ke svému dítěti a dítě k ní. V tomto procesu hraje zásadní roli období těsně po porodu. Je sice pravda, že pouto se vytváří už mnohem dříve, možná ve chvíli, když žena zjistí, že je těhotná, možná už když spermie splyne s vajíčkem a možná že tehdy, kdy žena a muž poprvé pomyslí na své budoucí dítě… ale přesto je z neurologického pohledu zásadní okamžik, kdy se do pouta poprvé vmísí další smysly, zrak, dotek a čich. Tehdy nastává něco unikátního.
Světový odborník na perinatální neurovědu a propagátor Kangaroo Mother Care (klokánkování) Dr. Nils Bergman poukazuje na množství výzkumů, které prokazují, že kontakt matky a dítěte (ale i otce a dítěte) v prvních hodinách a dnech po porodu, má zásadní vliv na celostní zdraví dítěte. Čím blíže k porodu, který představuje hormonální vrchol v životě ženy/matky a jejího dítěte, tím větš…

Proč nosí většina žen své děti na levé straně?

Obrázek
Nemusíme asi být vědci na to, abychom postřehli, že většina žen preferuje při nošení dětí svůj levý bok a levou ruku.
Jeden výzkum tuto preferenci vyčíslil na 70 – 85% žen.
https://pdfs.semanticscholar.org/e431/486d3a6056370bcb785e149fa69df3447d44.pdf
A netýká se to pouze matek. Tato preference je pozorovatelná už u předškolních děvčátek, která si hrajou se svými panenkami. Muži nemají v této preferenci stejné výsledky. Zatímco otcové také upřednostňují levou stranu, muži, kteří nemají děti, žádnou preferenci nevykazují.

Po leta se pro tuto preferenci hledala vysvětlení. Uvažovalo se o blízkosti srdce nebo pravorukosti a potřebě uvolnit si pravou ruku k jiným činnostem.
Nicméně nejnovětší studie ukazují, že jde mnohem více o to, jak funguje náš mozek.

Když dítě držíme na levé straně těla, vysíláme tím signály do pravé části mozku, což nám pomáhá vytvářet pouto s naším dítětem.

Děje se následující: 1) Fyzický dotek na levé části matčina těla vyvolává reakci v pravé části matčina mozk…