Psychomotorický vývoj dětí z pohledu antropologie, díl 5.


Odborníci, kteří se v minulosti věnovali výzkumu psychomotorického vývoje dětí předpokládali existenci jistých vývojových univerzálií.
Předpoklad univerzálních vývojových stupňů znamená, že dítě nemůže daný stupeň přeskočit, jednotlivé stupně si nemohou konkurovat ani se vyskytovat v jiném než daném pořadí.
Z pohledu antropologie je tento přístup mylný. V dostupných studiích mnoho afrických dětí vůbec nelezlo a mnoho z těch, co lezly to dělaly až v pozdějším věku. Například na Jamajce 29% dětí lezení přeskakovalo a ty které lezly s tím začaly ve věku, kdy začaly také chodit. Ukázal se překvapivý fakt – lezení, dovednost která je považována za základní milník ve vývoji vedoucí k chůzi u mnoha dětí chybí nebo je nahrazováno jinou sekvencí chování. Ve skutečnosti až 17% britských dětí neleze, z nich 10% se místo toho posunuje po zadku a 7% začne rovnou chodit.
Před sto lety přeskakovalo stádium lezení zhruba 40% amerických dětí. Posouvaly se po zadku, případně válely sudy, volily pravděpodobně způsoby přesunování, ve kterých je neomezovalo tehdy typické dětské oblečení – dlouhé košile.
Je stejně zajímavé že mnoho typických vývojových dovedností se v psychomotorických škálách nevyskytuje. Vědci, kteří chování dětí zkoumali, prezentují ve svých přehledech a na obrázcích izolované dítě na neutrálním pozadí, jejich přesvědčení je, že vývoj dítěte není ovlivněn kulturou a společností, je dán jedině a pouze geneticky a je tudíž univerzální. Antropologický výzkum ale ukazuje, že tomu tak není. Zdravé děti všech kultur vykazují velmi odlišné vývojové vzorce. Ale navzdory dramatickým rozdílům ve výchově, klimatu i mnoha dalších faktorech, všechny zdravé děti na světě se naučí chodit, sedět a uchopovat předměty.

Obrázek je z osvětové publikace který před pár lety dostávaly matky v porodnici.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminky pozor! Chůze má svá pro i proti.

Biologické předpoklady nošení dětí aneb proč je přirozené nosit děti vertikálně