středa 27. února 2019

O souměrnosti při nošení

Souměrnost je něco, co velmi často hodnotíme a kontrolujeme. V různých odvětvích lidské činnost. Souměrnost je totiž důležitým kritériem krásy, estetičnosti.
I ve vývoji dítěte kontrolujeme souměrnost. Sledujeme souměrnost tváře a hlavičky, sledujeme souměrnost těla a pohybů. Naše hledání souměrnosti je velmi přirozené.
Je ale sama souměrnost přirozená? Čistě biologicky, naše tělo souměrné není. Náš mozek není souměrný, ani anatomicky, ani funkčně. Nechci do toho příliš zabředávat, ale souměrnost je spíše něco, s čím se porovnáváme, než něco, co by reálně existovalo.
Ale pojďme konečně k tématu, kterému se chci věnovat a to je souměrnost při nošení. Je totiž jedním z velkých kritérií, kterým posuzujeme děti v šátcích a nosítkách.
Podle mých zkušeností se význam souměrnosti velmi přeceňuje. Když své dítě vážete do šátku nebo instalujete do nosítka, samozřejmě dbáte na to, abyste měli rovnoměrně zatížená ramena a aby vaše dítě bylo rovnoměrně podepřené. Protože je to tak pohodlnější pro vás i pro ně. Ale výsledek už souměrný být nemusí. Často jako bychom zapomínali, že uvnitř toho nosítka je živá bytost s vlastní vůlí. Je zbytečné dávat dítěti obě ručky nahoru nebo podél těla, když ono chce mít jednu nahoru a druhou dolu. Má na to plné právo. Když si o souměrnosti vykládáme na kurzech, někdy zkouším obejít účastnice, které sedí na zemi nebo na lavičkách a židlích, opírají se o polštáře či vaky a často zaujímají relaxované úlevové pozice. A vybízím je, aby si představily, že je teď všechny obejdu, „zesouměrním“ a budu opravovat jakoukoliv jejich snahu o úlevové pozice, třeba hodinu. Uvědomte si, jak právě teď sedíte vy. Líbí se vám představa, že by vás někdo neustále opravoval podle osy? Pochybuji. Dítě se má hýbat a potřebuje k tomu nějakou základní oporu, ale ne znehybňování a omezování.
Když jsem byla mladá matka, prvorodička, hltala jsem všechny možné informace o vývoji dítěte. Dozvěděla jsem se mnohé o tom, co kdy a jak má dítě dělat. Taky se ke mně dostala informace, že dítě by mělo mít hlavu střídavě na jedné a druhé straně, aby ji pak ke své smůle nemělo nějak nesouměrně oploštělou. Sledovala jsem své dítě a vypozorovala, že hlavu dává opravdu důsledně vždy jen na jednu stranu. Co s tím? Naštěstí nejsem zvyklá běžet se vším k lékaři (což je pozůstatek výchovy v rodině lékaře), tak jsem pozorovala dále. A zjistila, že po pár dnech, či týdnech dítě otáčí hlavu znovu důsledně na druhou stranu. To mě uklidnilo a dál už jsem tomu příliš nevěnovala pozornost. Stejný jev jsem pozorovala, když jsem pak sledovala, jak se naše miminko snaží otočit na bok a na bříško.
Po letech jsem to probírala s kamarádkou psycholožkou. No jasně, říkala mi. To nás ve vývojové psychologii učí. Dítě si dovednosti neosvojuje souměrně, vždy se učí na jednu stranu, pak na druhou, pak ty dovednosti integruje, vrací se k nim a přibaluje na ně nové. Ale ten proces neprobíhá souměrně. Má to logiku, viďte?
Ale realita je taková, že rodiče pozorují své dítě, zjistí v panice, že otáčí hlavu jen na jednu stranu, vyrazí k dětskému doktorovi, ten je pošle k fyzioterapeutovi a ten už většinou „něco“ najde. Ale to by bylo na jiné povídání.
Často se řeší situace, kdy dítě není souměrné už od narození. Už v děloze může dítě dlouhodobě zaujímat nesouměrné pozice. A když pak vyplave z plodové vody do prostředí naší zemské tíže, může mu chvíli trvat, než se s tímto stavem vyrovná. V šátku pak takové miminko vypadá zvláštně, ať už vážeme sebelépe. Je na každém z nás rodičů, jakou cestu si v této situaci zvolí, ale já jsem přesvědčena, že nošení na souměrném těle maminky či tatínka dítěti pomáhá aktivovat souměrnost vlastního těla, pomáhá pochopit jak své tělo používat a to v teple a bezpečí u těch nejbližších. Nošení tedy může být skvělým doplňkem jakékoliv terapie.
Cílem mého článku bylo, aby si rodiče uvědomili, že kritéria souměrnosti jsou jen jakýmsi vzorem, ale je zbytečné mít je za základní požadavek v každodenním životě.
Když dítě uvážete do šátku, nechte ho se hýbat. Pohyb je základní lidská potřeba. Nepoměřujte dítě podle pravítka. Základní kontrolu souměrnost provádí lékař v ordinaci pomocí aktivace souměrných reflexů, které jsou vůlí neovlivnitelné, a proto jsou spolehlivějším indikátorem problémů.
Naše miminko je živý tvor se svými potřebami a svým vlastním tempem vývoje, který není pravolevě souměrný. A kontrola je něco, co nám znemožňuje prožívat radost. Proto méně kontrolujme a více se se svými dětmi radujme.

Žádné komentáře:

Okomentovat

O souměrnosti při nošení

Souměrnost je něco, co velmi často hodnotíme a kontrolujeme. V různých odvětvích lidské činnost. Souměrnost je to...