Mé NE farmakologické "podpoře" kojení
Harry Harlow prokázal svým experimentem s makaky rhesus, že mezi
základní potřeby savců, konkrétně primátů, patří nejen příjem potravy,
kojení, ale také kontakt a teplo. Při pokusu s náhradními matkami, které
představovala drátěná atrapa s lahví a drátěná atrapa potažená měkkou
látkou a zahřívná žárovkou, se mláďata zdržovala naprostou většinu času u
chlupaté matky a k té drátěné se
chodila jen napít. Tyto dvě potřeby jsou vzájemně provázané. Když matka
kojí, zároveň se s dítětem dotýká a předává mu své teplo.
Lze ale kojit a nedotýkat se? Bohužel ano. Dokonce se dá říct, že většina dnešních způsobů kojení novorozenců je málo kontaktní. Používají se všelijaké polštáře, opory, děti se zavinují, matky i děti jsou příliš oblečeny, aby kontakt mohl mít dostatečný efekt. Děti jsou navíc k matkám často natočeny bokem, nedotýkají se jich hrudníkem. Tím zamezujeme přirozené reakci matčina těla i těla dítěte, nemůžeme využít plnohodnotně všech biologických reakcí, které nabízí dokonalý přírodní "plán" pro matku a dítě. Zjistilo se například, že když si matka položí dítě na tělo, reaguje její tělo dilatací (rozšířením) cév, aby mohlo dítě zahřát. Stejná dilatace cév probíhá i u dítěte. Kontakt je stejně důležitý jako kojení, kontakt je důležitou součástí kojení a pomáhá při jakýchkoliv potížích s kojením.
Mnoho žen se v počátcích kojení dostává do velkého stresu. Dostanou špatné informace v porodnici, nejčastěji se týkají množství mléka,tvaru prsů a bradavek, schopností dítěte. Kontakt v tomto stavu výborně pomáhá. Vyplavuje totiž hormon oxytocin, který uvolňuje, dodává matkám porozumění pro potřeby dítěte, uklidnění, trpělivost.
Laktační poradenství je však příliš často zaměřeno na techniku. Správné přisátí, dokonalá poloha, dostatečný tok mléka, pozorování sání. Všechno to jsou činnosti, které aktivují neokortex (nový mozek) a tlumí činnosti starších částí našeho mozku, které souvisí s produkcí oxytocinu a reagují na vjemy z kůže. Podpora kontaktu se v laktačním poradenství často zužuje na doporučení kontaktu "kůže na kůži", které bez dostatečného vysvětlení matky často vnímají jako příliš náročné a vynechají je, nebo je zredukují na krátkou epizodu "samopřisátí" a další kojení probíhá v podstatě bez podpory kontaktu. Mnoho laktačních poradkyň mi dokonce řeklo, že když to ta matka nechce, nemůžou ji do toho nutit. Takové poradenství ale rezignuje na propojení potřeb kojení a kontaktu a zbývá mu jen technika a různé podpůrné prostředky. Místo podpory kontaktu dostávají dnes matky instrukce, techniku, kontrolu toku mléka, a když to vše selhává, tak dostanou bylinky v kapsli a lék na zvýšení laktace - domperidon. Místo přirozené biologické podpory, místo důvěry v přirozené mechanismy, přichází farmakologie. Analogie s porodním procesem, podpořeným léky, namísto zajištění vhodných biologických podmínek, které vyplaví přirozený oxytocin, je příliš zřejmá. Díky tomu, že je kojení procesem dlouhodobým, je tu čím dál více žen, které jsou díky laktačnímu poradenství dlouhodobě doslova závislé na vysokých dávkách bylin nebo Motilia (domperidonu), protože bez vhodných biologických podmínek se léků nedokážou zbavit a myslí si, že bez léků nebudou schopny kojit. Tyto ženy se za svůj stav stydí a často ho tají. Nemají se už na koho obrátit a navzdory tomu, že kojí, necítí se dobře, kompetentně. Mají pocit selhání. Toto je moje májová výzva laktačním poradkyním a kojícím maminkám - odmítejte léky na kojení, podporujme se navzájem v kontaktu, největším zdroji přirozeného oxytocinu, zdroji porozumění mezi matkou a dítětem. A když si budete vybírat laktační poradkyni, ptejte se, zda odmítá farmakologickou podporu kojení. Kojení je přirozený proces, v jehož podpoře nemají léky co dělat.
Přikládám odkazy na důležité zdroje k tématu:
http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/17.pdf
http://www.laskyplne.cz/news/o-bylinkach-a-ostatnich-pripravcich-pro-zvyseni-tvorby-mleka/
http://www.sukl.cz/upozorneni-sukl-pouziti-domperidonu-off-label-ke-zvyseni
Lze ale kojit a nedotýkat se? Bohužel ano. Dokonce se dá říct, že většina dnešních způsobů kojení novorozenců je málo kontaktní. Používají se všelijaké polštáře, opory, děti se zavinují, matky i děti jsou příliš oblečeny, aby kontakt mohl mít dostatečný efekt. Děti jsou navíc k matkám často natočeny bokem, nedotýkají se jich hrudníkem. Tím zamezujeme přirozené reakci matčina těla i těla dítěte, nemůžeme využít plnohodnotně všech biologických reakcí, které nabízí dokonalý přírodní "plán" pro matku a dítě. Zjistilo se například, že když si matka položí dítě na tělo, reaguje její tělo dilatací (rozšířením) cév, aby mohlo dítě zahřát. Stejná dilatace cév probíhá i u dítěte. Kontakt je stejně důležitý jako kojení, kontakt je důležitou součástí kojení a pomáhá při jakýchkoliv potížích s kojením.
Mnoho žen se v počátcích kojení dostává do velkého stresu. Dostanou špatné informace v porodnici, nejčastěji se týkají množství mléka,tvaru prsů a bradavek, schopností dítěte. Kontakt v tomto stavu výborně pomáhá. Vyplavuje totiž hormon oxytocin, který uvolňuje, dodává matkám porozumění pro potřeby dítěte, uklidnění, trpělivost.
Laktační poradenství je však příliš často zaměřeno na techniku. Správné přisátí, dokonalá poloha, dostatečný tok mléka, pozorování sání. Všechno to jsou činnosti, které aktivují neokortex (nový mozek) a tlumí činnosti starších částí našeho mozku, které souvisí s produkcí oxytocinu a reagují na vjemy z kůže. Podpora kontaktu se v laktačním poradenství často zužuje na doporučení kontaktu "kůže na kůži", které bez dostatečného vysvětlení matky často vnímají jako příliš náročné a vynechají je, nebo je zredukují na krátkou epizodu "samopřisátí" a další kojení probíhá v podstatě bez podpory kontaktu. Mnoho laktačních poradkyň mi dokonce řeklo, že když to ta matka nechce, nemůžou ji do toho nutit. Takové poradenství ale rezignuje na propojení potřeb kojení a kontaktu a zbývá mu jen technika a různé podpůrné prostředky. Místo podpory kontaktu dostávají dnes matky instrukce, techniku, kontrolu toku mléka, a když to vše selhává, tak dostanou bylinky v kapsli a lék na zvýšení laktace - domperidon. Místo přirozené biologické podpory, místo důvěry v přirozené mechanismy, přichází farmakologie. Analogie s porodním procesem, podpořeným léky, namísto zajištění vhodných biologických podmínek, které vyplaví přirozený oxytocin, je příliš zřejmá. Díky tomu, že je kojení procesem dlouhodobým, je tu čím dál více žen, které jsou díky laktačnímu poradenství dlouhodobě doslova závislé na vysokých dávkách bylin nebo Motilia (domperidonu), protože bez vhodných biologických podmínek se léků nedokážou zbavit a myslí si, že bez léků nebudou schopny kojit. Tyto ženy se za svůj stav stydí a často ho tají. Nemají se už na koho obrátit a navzdory tomu, že kojí, necítí se dobře, kompetentně. Mají pocit selhání. Toto je moje májová výzva laktačním poradkyním a kojícím maminkám - odmítejte léky na kojení, podporujme se navzájem v kontaktu, největším zdroji přirozeného oxytocinu, zdroji porozumění mezi matkou a dítětem. A když si budete vybírat laktační poradkyni, ptejte se, zda odmítá farmakologickou podporu kojení. Kojení je přirozený proces, v jehož podpoře nemají léky co dělat.
Přikládám odkazy na důležité zdroje k tématu:
http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/17.pdf
http://www.laskyplne.cz/news/o-bylinkach-a-ostatnich-pripravcich-pro-zvyseni-tvorby-mleka/
http://www.sukl.cz/upozorneni-sukl-pouziti-domperidonu-off-label-ke-zvyseni
úžasný článek, díky. Pravda do puntíku. Je potřeba si dát ten vzácný dar - čas. Čas vnímat sebe, svoje tělo, dítko, jeho reakce .... opravdu to máme všechny v sobě, jen je to v dnešní době udusané někde hluboko ... nepřirozeně.
OdpovědětVymazat