Psychomotorický vývoj dětí z pohledu antropologie, díl 2.


Trocha historie a jedna z kapitol debaty "nature versus nurture"


Gesselova vývojová škála (obdoba našich tabulek psychomotorického vývoje, jejíž první verze byla publikována v roce 1925) inspirovala sociální antropology k mezikulturním srovnávacím výzkumům věkových norem. Největší zájem se od poloviny 20.století soustředil na zkoumání afrických dětí. Bylo zjištěno, že děti v Ugandě jsou měsíc až dva popředu oproti Gesselově škále v jednotlivých dovednostech, jako je držení hlavičky, sed, stoj, chůze, v běhu jsou dokonce o čtyři měsíce popředu.
Další desítky studií z jiných míst v Africe se zdály tyto závěry potvrzovat. Převládala tendence vysvětlovat tato zjištění geneticky. V překrásné knize Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera Výpravy za člověkem z roku 1981 (kterou jsem nedávno zhltla, a kterou doporučuji všem zájemcům o vývoj dětí) je zachyceno právě toto období objevu africké "předčasné zralosti".
Pozdější výzkumy ze sedmdesátých let však přinesly méně jasné závěry. Ukázalo se, že některé jiné africké kultury (např. děti v Zambii) jsou oproti Gesselově škále spíše pozadu, v jiných kulturách jsou zase jednotlivé výsledky tak kolísavé, že výsledek srovnání není příliš spolehlivý.
Genetické vysvětlení začlo být zpochybňováno, zejména když se časem zjistilo, jak velkou roli hraje rozdílná praxe péče o děti. Zjistilo se, že zralost je větší tam, kde je aktivně podporována a pokud jsou africké děti vychovávány více západním způsobem, jejich zralost v konkrétních dovednostech je menší.


Na fotografii jsou ugandské děti v sirotčinci, kde se o ně starají západní dobrovolníci, zdroj
http://fmscblog.com/hunger-issues/what-i-learned-in-a-ugandan-orphanage/



Další díly série:
1. díl

3. díl
4. díl
5. díl
6. díl
7. díl

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proč se děti při nošení uklidňují?

Dětské kyčle a nošení dětí na těle

Biologické předpoklady nošení dětí aneb proč je přirozené nosit děti vertikálně