V bavlnce

Dostala jsem pár dotazů na to, jak vlastně ty Afričanky děti nosí. A tak jsem hledala a našla toto kouzelné video se stručným překladem. „Jsem Afričanka, takže používám na nošení dítěte šátek a dávám si záležet, abych ho měla velmi dobře uvázaný“, říká paní Tade James. „Pokud vidím, že malý není spokojený s tím, jak ho do šátku vážu, tak požádám někoho poblíž aby mi pomohl.“ Existují pravidla, která se vážou k nošení těch nejmenších dětí na zádech. Ruce děťátka musí být uvnitř, aby byl krk dobře zajištěn“ vysvětluje jiná matka. „Musíte šátek poskládat dvojmo nebo trojmo a nesmíte dítěti roztahovat nožičky.“ Jedna žena zdůrazňuje co je u nošení nejdůležitější. „Při nošení na zádech musíte dbát na krk dítěte.“ To proto, že podle afrických pravidel je nepřípustné, aby dítě spadlo matce ze zad. „Když na území Yoruba spadne matce dítě ze zad, pak pokud je to dívka, zemře jí sedm manželů a je-li to ch...

Anna Pohořálková Z pohledu biologie lidského chování jsou naše děti nošenci. Biolog a etolog Bernard Hassenstein zavedl v roce 1970 dělení mláďat savců podle jejich typického chování na tzv. nošence, hnízdoše a běhavce. Hnízdoši se rodí se zavřenýma očima a uzavřenými zvukovody, neumí se posunovat a jsou stěží schopni sami regulovat tělesnou teplotu. Potřebují ochranu hnízda, kde mohou být zanecháni matkou. Jejich strava je zasytí na dlouhou dobu. Během nepřítomnosti matky se chovají tiše. Naproti tomu běhavci jsou jakýmsi zmenšeným obrazem svých rodičů, mohou svou matku zakrátko po narození následovat a potřebují být neustále v její blízkosti. Než byl v roce 1970 profesorem Hassensteinem zaveden typ mláďat nošenců, byl člověk počítán spíše mezi hnízdoše, což nám dnes připomíná obvyklý způsob nakládání s kojenci. Nošenci jako opice, koaly a jiní, se mohou nohama a rukama přidržovat srsti matky. To lidští kojenci nemůžou. Musí být drženi a podporováni. Být sám znamen...